Dušičky a jejich význam

Památka zesnulých neboli Dušičky jsou svátkem, který v České republice každoročně slavíme 2. listopadu. Jedná se o svátek, kdy více jak polovina Čechů navštíví hřbitovy a pietní místa po celé republice. Je to tedy jeden z nejvýznamnějších českých svátečních dnů. Zvykem v tento den je nejen návštěva hřbitova a tichá vzpomínka, kterou věnujeme zesnulým, ale také zbodení hrobů a hlavně zapalování svící. Nejčastěji lidé pokládají na hroby květiny, lampy svíčky či jiné předměty, které vyjadřují úctu a stesk po zesnulém.

Jak a kdy tato tradice vznikla?

Dušičky byly jako křesťanský svátek zavedeny v 10. století našeho letopočtu, konkrétně pak v roce 988 n.l., kdy je do liturgického kalendáře nechal zanést opat Oddio. Dušičky měly nahradit a vytlačit původní keltský svátek Samhain. Původním oslavám se tak v současné době nejvíce podobá svátek Halloween, protože o této noci se slavil, jak konec keltského roku, tak také možnost setkat se s mrtvými, protože hranice mezi světem a živých byla z celého roku nejtenčí.

Co značí dary, které necháváme na hrobech a pietních místech?

Na hrobech a pietních místech tedy nejčastěji zanecháváme svíčky, květiny, věnce, ale i jiné předměty. Nejtradičnější jsou však svíčky a živé květiny, které mají symbolizovat oslavu věčného života a zejména pak víru v něj. V současné době jsou však rozsvícené svíčky spíše připomínkou, že si na zesnulého někdo vzpomněl a že mu chybí. Za povšimnutí jistě stojí skutečnost, že v posledních letech jsou na hřbitovech živé květiny nahrazovány květinami umělými. V období Dušiček totiž nejsou noční mrazy ničím výjimečným a květiny tak podléhaly rychlé zkáze. Výzdoba hrobů je však dána kulturními rozdíly, sociální ale i ekonomickou situací pozůstalých.

Rádi Vám s výběrem vhodných dekorací pomůžeme, protože víme, že výběr dekorací na hrob nebo k urně není jednoduchou záležitostí.